Stanislav Grof

Stanislav Grof, M.D., Ph.D. je psychiatrem s téměř padesátiletou praxí ve výzkumu mimořádných stavů vědomí. Narodil se v roce 1931 a vystudoval medicínu na LFUK v Praze. Působil jako psychiatr v Kosmonosech v KÚNZ pro středočeský kraj a nakonec jako spoluzakladatel Výzkumného ústavu psychiatrického, kde se věnoval zkoumání účinků LSD na lidskou psychiku a možností využití této látky v psychoterapii.

Po první studijní cestě do USA (1965) přijímá pozvání Výzkumného psychiatrického střediska Univerzity J. Hopkinse v Baltimore (Maryland, USA), kam odjíždí v lednu 1967, aby pokračoval ve svých výzkumech změněných stavů vědomí. V roce 1969 přijímá vedoucí místo (Chief of Psychiatric Research) ve Výzkumném ústavu psychiatrickém pro stát Maryland v Baltimore a místo profesora psychiatrie na Univerzitě J. Hopkinse. Následující čtyři roky je vedoucím oficiálního státního výzkumu psychedelik v USA. V roce 1973 se stává vědeckým pracovníkem Esalen Institutu v Big Sur v Kalifornii, kde má možnost shrnout své dosavadní poznatky a kde vzniká jeho první kniha „Realms of the Human Uncounscious“ (Oblasti lidského nevědomí). Zde se svou ženou Christinou vytváří a rozvíjí techniku holotropního dýchání, která umožňuje dostat se bez použití psychedelik do transcendentních oblastí lidské psychiky, což může významně přispět k integraci osobnosti.

Jako humanisticky orientovaný psychoterapeut hledá Stanislav Grof, ve snaze překonat v té době vládnoucí behaviorismus a freudismus, hlubší psychologické souvislosti procesu růstu a zrání lidské bytosti. Spolu s Abrahamem Maslowem a Anthony Sutichem (zakladateli Společnosti humanistické psychologie) si uvědomuje, že zde chybí nesmírně důležitý prvek – duchovní rozměr lidské psychiky. Psychologie, pojímající všechny kultury, musí zahrnovat i zkušenosti z takových jevů, jako jsou mystické stavy, kosmické vědomí, psychedelické zážitky, transy, tvořivost i epizody náboženské, umělecké a vědecké inspirace. Tuto novou psychologii, beroucí v úvahu celé spektrum lidské zkušenosti včetně změněných stavů vědomí a podloženou obrovským množstvím pozorování i pokusů, nazvali „transpersonální psychologií“. S. Grof, A. Maslow a A. Sutich zakládají v roce 1968 Společnost pro transpersonální psychologii, spojující všechny ty, kdo zdůrazňují jednotu mysli a těla, kdo chápou lidskou existenci v její celistvosti, tvořené množstvím neoddělitelných souvislostí intersubjektivních, společenských, ekologických i kosmických. Je přirozené, že se transpersonální psychologie začala brzy spojovat a prolínat s dalšími vědními obory, s nimiž postupně vytváří zázemí nového vědeckého myšlení – nového paradigmatu.

Tak se na konci sedmdesátých let vytváří nové společenství – Mezinárodní transpersonální společnost (ITA), která se stává interdisciplinární vědeckou organizací, podporující vážné snahy o formulaci celostního (holistického) pojetí lidské bytosti, i jejího vztahu ke světu a kosmu. Stanislav Grof se stává jedním z jejích zakladatelů a hlavních teoretiků a je rovněž zvolen prezidentem asociace. V současné době je profesorem Institutu integrálních studií v Kalifornii (CIIS) a pořádá semináře a přednášky po celém světě.

Dr. Stanislav Grof žije v Mill Valley poblíž San Franciska, kde se věnuje převážně profesionálnímu výcviku v holotropním dýchání, transpersonální psychologii (Grof Transpersonal Training) a psaní knih. Během svého života obdržel mnoho čestných ocenění za přínos na poli vědy, je autorem více jak 150 odborných článků a jeho knihy byly přeloženy do více než 20 jazyků.