S kým

Mgr. Michael Vančura

vystudoval jsem obor klinická psychologie na FFUK v Praze. Již v průběhu studia mne zaujaly tzv. léčebné přístupy užívané v psychiatrických léčebnách a začal jsem ještě před ukončením studia pracovat v psychiatrické léčebně Dobřany. Tam jsem sbíral potřebné informace pro svoji diplomovou práci.

Po krátké pracovní epizodě na VŠ ekonomické jsem začal pracovat v další psychiatrické léčebně v Horních Beřkovicích, na přijímacím oddělení a také na otevřeném oddělení pro doléčování psychotických pacientů. Hodně mě naučilo založení a vedení behaviorálního programu Token economy na oddělení pro chronické pacienty. Odtud jsem přešel do komunity pro léčbu neuróz v Lobči a paralelně jsem pracoval jako externista v manželské poradně. V roce 1983 jsem byl spoluzakladatelem DSS při Pražské psychiatrické klinice, Denního Socioterapeutického Sanatoria pro lidi s psychotickým onemocněním. Postupně jsem se začal více zajímat o to, co můžeme udělat  pro prevenci zbytečné hospitalizace a jak využít potenciálu okamžité pomoci lidem, kteří se dostanou do krize. Výsledkem bylo v roce 1991 založení krizového centra RIAPS, kde jsem byl první čtyři roky ředitelem a poté pracoval jako psychoterapeut. Po odchodu z RIAPSU pracuji jako psychoterapeut v soukromé praxi.

Moje odborná orientace se po ukončení školy postupně vyvíjela ve směru zkoumání rozšířených stavů vědomí. Začal jsem se zabývat hypnózou, zejména Ericksonovským přístupem /výcvik dokončen v roce 1989/. V roce 1988 jsem vstoupil do výcviku v holotropním dýchání, vedeným Stanislavem Grofem, M.D., který jsem dokončil certifikací v roce 1992. Od té doby pravidelně pořádám holotropní dýchání, a jsem zastáncem transpersonální orientace v psychoterapii.

Odborně se ve své terapeutické práci vztahuji rovněž k Pesso-Boyden psychomotorické terapii, kterou vyvinuli Albert Pesso a Diana Boyden.

Můj zájem o rozšířené stavy vědomí a cesty, které k těmto stavům vedou, mě dovedl k tématu  psychospirituální krize. Zkušenosti nasbírané v průběhu posledních 25 let vedly k založení sdružení DIABASIS, organizace, jejímž cílem je pomoc lidem, kteří procházejí psychospirituální krizí.

Tým facilitátorů:

Přestože při dýchání má každý dýchající svého „sittra“, který je mu celou dobu k dispozici, pomáhá při každém dýchání tým zkušených pomocníků. Jsou to lidé, jenž prošli opakovaně osobní zkušeností v HD i tréninkem v práci s tělem a mimořádnými stavy vědomí, a kteří se rozhodli použít svou vlastní zkušenost pro pomoc druhým.